Vítejte na stránce supportmaker.wbs.cz v sekci Bitcoin
Bitcoin je internetová open-source P2P platební síť a také v této síti používaná kryptoměna. Hlavní unikátností bitcoinu je jeho plná decentralizace; je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, padělat, zabavovat účty, ovládat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod, ani nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Konečné množství bitcoinů je předem známo a uvolňování bitcoinů do oběhu je definováno ve zdrojovém kódu sítě.
Síť funguje od roku 2009, kdy ji popsal a vytvořil člověk nebo skupina lidí podepsaná jako Satoshi Nakamoto. K autorství se v květnu 2016 přihlásil Australan Craig Steven Wright, což bylo ale rychle zpochybněno. Sahil Gupta označil za pravděpodobného autora bitcoinu Elona Muska, který má hluboké znalosti ekonomie, šifrování a kódování, Elon Musk ale toto tvrzení odmítl.
Základem pro vznik bitcoinu byly koncepty „Bit gold“ a „b-Money" nyní pro platby existuje oficiální softwarový klient, o který se starají dobrovolníci z celého světa, a několik alternativních klientů.
Od roku 2011 se o bitcoinu, ekonomice, možnostech a důsledcích této měny pořádají konference – v New Yorku a Praze(2011) a Londýně(2012). V roce 2013 byla jedna konference v San Jose; další je naplánována ve Vídni.
V září 2012 vznikla Bitcoin Foundation, starající se o infrastrukturu okolo bitcoinu (včetně hlavního klienta), sledování hrozeb a případné vylepšování protokolu, zajišťování konferencí a propagaci měny. Vzhledem k decentralizované povaze sítě však nadace nemá žádné zvláštní pravomoce; v síti vždy rozhoduje většina, nehledě na Bitcoin Foundation.
Vlastnosti
Na rozdíl od většiny měn není bitcoin závislý na důvěře k jejímu vydavateli ani prostředníkovi (bance, státu…). Pro provádění transakcí se využívá distribuovaná databáze napříč uzly peer-to-peer sítě.K zabezpečení sítě je využita kryptografie, umožňující používat pouze peníze, které daný uživatel vlastní, a zabraňující opakovanému využití již utracených peněz.
Bitcoin umožňuje pseudonymní držení a převod měny. Bitcoiny mohou být uloženy v osobním počítači ve formě souboru s peněženkou nebo uchovávány pomocí služby třetí strany. Je však možné mít peněženku i zcela offline (na papíře) a lze zcela offline adresu vygenerovat. Peer-to-peer topologie a chybějící centrální autorita zabraňuje komukoliv manipulovat se zásobou této měny. Konečné množství bitcoinů v oběhu je předem dané, a proto není možné vyvolat umělou inflaci vytvořením množství většího.
Celkové množství bitcoinů, které budou vytěženy, je asi 21 000 000 (resp. 20 999 999,9769).Růst se však postupně zpomaluje, a veškeré bitcoiny budou vytěženy v roce 2140 (drtivá většina však cca v roce 2030). Pokud tedy bude stále stejný zájem o novou měnu, dojde k deflaci. S tím je v protokolu počítáno, protože lze platit i zlomky bitcoinů. V současnosti má síť dělitelnost omezenu na 8 desetinných míst, je možné ji však rozšířit.
Základní princip fungování
Uživatelé a těžaři
Veškerá komunikace v síti probíhá pomocí počítačového programu (nebo jiného klienta, např. na mobilu), který komunikuje s dalšími uzly (účastníky). Účastníci jsou dvojího druhu: koncoví uživatelé a těžaři. Každý účastník může být koncový uživatel, těžař, anebo obojí.
- koncoví uživatelé jsou lidé, kteří si posílají peníze. Každý uživatel má jednu nebo více peněženek, které slouží jako adresy pro platby. Současně si také udržují distribuovanou databázi všech proběhlých transakcí v síti – tzv. blockchain[17][18] (v případě plnohodnotného klienta; je možné se na databázi ptát jiného důvěryhodného uzlu, popř. si udržovat jen část). Tak každý uzel ví, která mince/část v síti patří které peněžence. Každé peněžence náleží soukromý a veřejný klíč. Pokud chce uživatel poslat peníze, vezme patřičný obnos svých mincí + případný poplatek (viz dále) a vytvoří transakci, kterou podepíše soukromým klíčem. Tuto informaci rozešle všem uzlům (uživatelům), ke kterým je připojen, ti to rozešlou dalším apod. do celé sítě. K příjemci tak informace o platbě probublá téměř ihned (v řádu sekund), transakce však ještě není tzv. potvrzena.
- těžaři potvrzují transakce v síti. Těžař seskupí transakce čekající na potvrzení, přidá k nim odkaz na předchozí potvrzený blok transakcí a údaj zvaný kryptografická nonce. Snaží se najít takovou nonci, aby se hash SHA-2 nového bloku vešel pod sítí stanovený limit. Limit je nastaven tak, aby se to v celé síti dařilo průměrně jednou za 10 minut, takže nalezení vhodné nonce je obtížné a to tím více, čím výkonnější celá síť je. Těžař, kterému se nalezení nonce a tím i vytvoření a potvrzení nového bloku transakcí podaří, si ponechá veškeré poplatky ze zahrnutých transakcí a odměnu za potvrzení bloku. Odměna za potvrzení bloku je momentálně 12,5 BTC[22] (9. 7. 2016 došlo k novému půlení odměny bitcoinu z 25 BTC na 12,5 BTC) a jedná se o jediný a předem stanovený způsob emise nových bitcoinů. Odměna se však každých 210 000 bloků (tj. každé 4 roky) snižuje na polovinu a růst množství peněz zpomaluje. Těžař si může vybrat, které transakce do nového bloku zahrne a které ne (podle výše poplatku). Je důležité zmínit, že protože je síť anonymní, těžaři nevědí nic o odesílatelích ani příjemcích a jediným smysluplným kritériem pro zahrnutí nebo nezahrnutí transakce do bloku je právě zvolený poplatek. O tom, který těžař první nalezne vhodnou nonci (a rozhoduje o zařazení transakcí) rozhoduje náhoda. Transakční poplatky a odměna za potvrzení bloku jsou ekonomickou motivací činnosti těžařů. Snižováním odměny dojde ke stále většímu vyžadování transakčních poplatků.
Nikdo jiný kromě uživatelů a těžařů v síti nefiguruje.
Potvrzování transakcí
Těžaři řeší umělý problém nalezení kryptografické nonce proto, aby potvrzení nového bloku bylo velice složité, a tedy i velice obtížně padělatelné, přitom ale snadno ověřitelné. Pokud by chtěl útočník změnit platební historii, musel by mít k dispozici výpočetní výkon větší, než je výpočetní výkon zbytku sítě. Bitcoin počítá s tím, že takové množství výkonu žádná jedna entita nemá. I kdyby se to ale někomu povedlo, mohl by měnit pouze své vlastní transakce a zamezit potvrzování ostatních transakcí (tedy nemohl by například převádět cizí peníze k sobě ani stávající databázi nějak ničit).(Tento útok je nepravděpodobný, např. v květnu 2013 byla síť těžařů více než 60× výkonnější než nejrychlejší superpočítač světa.
Každý nový blok odkazuje na předchozí blok, a tím potvrzuje i všechny předešlé transakce. Tudíž každá transakce je potvrzena tolikrát, kolik bloků bylo vytvořeno od prvního zahrnutí (včetně toho prvního bloku). Čím více potvrzení, tím obtížnější je padělatelnost celého procesu, a tím tedy více může příjemce věřit, že mu peníze skutečně přišly. Obecně se nízké částky (pití v automatu) přijímají i bez potvrzení, běžné částky 1–3 potvrzení, originální klient bere transakci za zcela důvěryhodnou při 6 potvrzeních.
Obtížnost nalezení bloku (limit hashe) je každých 14 dní upravována podle aktuální výpočetní síly všech těžařů tak, aby byl nový blok uvolněn průměrně každých 10 minut.Měna je tedy do sítě uvolňována přibližně stejnou rychlostí, nehledě na počet těžařů či celkový výkon v síti.
Více o technických podrobnostech fungování česky
Peněženky a placení
Každý uživatel má jednu nebo více peněženek/adres. Kvůli anonymitě je doporučeno pro každou příchozí platbu vygenerovat novou adresu (odesílatel pak neuvidí zůstatek příjemce, protože bude posílat peníze na prázdnou adresu). Ke generování adres ale dochází i interně; při odesílání nelze utratit pouze část, takže se automaticky vytvoří další vlastní adresa a platba se rozdělí na dva příjemce: na jednoho, kterého uživatel zadal, a zbytek částky se pošle zpět uživateli jako tzv. "drobné" na nově vygenerovanou adresu.Tuhle vlastnost však většina klientů před uživatelem zcela skryje; je tak vidět pouze v blockchainu.
Vlastnictví peněženky není v síti nijak „vidět“. S penězi v dotyčné peněžence může nakládat ten, kdo vlastní soukromý klíč (typicky ten, kdo peněženku vytvořil). Zůstatek, který se uživateli zobrazuje v klientu, je pak pouze součtem peněz na těch peněženkách, od kterých má klient soukromý klíč.
Z toho důvodu nemusí být příjemce při příjmu peněz k síti připojen; transakce proběhne stejně. Klient si při dalším spuštění jen zkontroluje pohyby na svých peněženkách a podle toho upraví zůstatek, který se zobrazí uživateli.
Adresa je hash veřejného klíče (zhruba) a aby se dala použít (poslat na ni peníze), nemusí být nikde v síti registrovaná. Síť ji poprvé uvidí až při vlastním poslání peněz. Adresu tak lze vytvořit zcela offline.
Ztracená peněženka
Aby se zabránilo překlepům při opisování adresy, má v sobě vestavěný kontrolní součet (nedá se tedy splést s pravděpodobností 1 : 4 mld.). Pokud by se tak přesto stalo (nebo někdo schválně dopočítal kontrolní součet neexistující adrese, jako např. adresa 1BitcoinEaterAddressDontSendf59kuE), peníze na tuto adresu budou navždy ztraceny. Stejně tak se stane, pokud uživatel ztratí peněženku (smaže ji) a nemá zálohu. V bitcoin síti neexistuje nic jako „ztracená peněženka“, protože nelze nijak poznat, že k ní nikdo nevlastní soukromý klíč. Pro ostatní účastníky sítě je taková událost prospěšná; velice mírně se zvýší hodnota jejich bitcoinů (dojde k deflaci). Analogií v reálném světě je spálení bankovek.
Těžařská uskupení
Protože je nalezení bloku náhodný proces, pro malé těžaře je výdělek velice nepředvídatelný. Těžaři se proto často sdružují do tzv. těžařských uskupení (mining pool) a zkoušejí štěstí společně. Pokud některý z nich nalezne blok, odměna se rozdělí mezi všechny těžaře. Hlavní výhodou je větší předvídatelnost; zatímco těžař s průměrnou grafickou kartou by našel blok v průměru až za 5 let a do té doby by nezískal nic(květen 2013), v uskupení může dostávat poměrně malou část několikrát denně. Nevýhodou jsou pak obvyklé poplatky správcům uskupení v řádu procent.
Technické řešení těžařského uskupení
Na princip fungování těžařských uskupení přišel český programátor Marek Palatinus (slush), který také dodnes jedno z nejvýznamnějších uskupení provozuje.Funguje to tak, že uskupení vytvoří téměř celý blok (zahrne všechny transakce apod.), jediné, co chybí, je kryptografická nonce, která spolu s ostatními údaji bude dávat správný hash (menší než hodnota stanovená sítí). Uskupení pak každému těžaři přidělí rozsah, ve kterém má nonci hledat. Těžař hlásí uskupení dílčí výsledky, které jsou menší, než hodnota daná uskupením. Hodnota daná uskupením je větší, než je potřeba na nový blok. Většina dílčích výsledků tak nevede na nový blok, ale uskupení dostává informace, že těžař na problému pracuje a podle počtu dílčích výsledků ho i odměňuje.
Protože pravidla bloku určuje správce uskupení, nikoli těžaři, má správce uskupení poměrně velký vliv. Je tak důležité, aby žádné uskupení nemělo nadpoloviční většinu těžařů, neboť by správce mohl rozhodovat, které transakce nezahrnout a síť by tak byla částečně centralizována.Statistiky uskupení
Rozdělení bitcoinu
Před 1. srpnem 2017 docházelo k hlasování těžařů o budoucí aktualizaci protokolu bitcoinu a jelikož hlasování nebylo úplně jednotné, tak se malá skupina těžařů odtrhla a vznikla nová virtuální měna nazývaná Bitcoin Cash. Někteří její významní podporovatelé, například investor Roger Ver, dokonce označují bitcoin cash za „ten pravý bitcoin“.Argumentují hlavně v porovnání s bitcoinem nižšími transakčními poplatky, jež mají napomoci většímu rozšíření bitcoin cash mezi uživateli.
Později se od bitcoinu oddělila měna SegWit2×. Koncem roku 2017 bylo očekáváno oddělení (hardfork) třetí měny, ovšem 9. listopadu 2017, bylo oznámeno, že k tomuto dělení nedojde.
Hodnota bitcoinu
Bitcoin je samostatná měna, zcela nezávislá na tradičních měnách jako koruna, euro apod. Hodnota bitcoinu – podobně jako většiny ostatních měn – vychází pouze z poptávky a nabídky na trhu, a je tedy dána ekonomickou rovnováhou. Bitcoin není kryt zlatem ani jinými komoditami, ale podobně jako u jiných běžných měn je jeho hodnota závislá na důvěře, že s ním bude možno v budoucnu zaplatit stejně jako dnes.Někteří autoři též poukazují na to, že už skutečnost, že existuje měna, která je nezávislá na rozhodnutí centrálních autorit, je sama o sobě hodnotná.
Jako jedno z rizik budoucí hodnoty bitcoinu je uváděn klesající podíl bitcoinu na celkové tržní kapitalizaci alternativních měn. Od roku 2013 do poloviny roku 2017 klesl podíl tržní kapitalizace bitcoinu oproti ostatním kryptoměnám ze zhruba 95% na méně než 40%.
Častým omylem je názor, že hodnota bitcoinu je určena počtem/výkonem těžařů. Souvislost tam je, ale opačná – při zvýšení hodnoty se zvedne výkon těžařů, ne naopak. Těžaři neurčují hodnotu bitcoinu, ta je dána pouze poměrem mezi nabídkou a poptávkou.Též bývá chybně uváděno, že je kryta vzácností, nepadělatelností apod. Tyto vlivy nemají přímou vazbu na hodnotu, ale na důvěru, která má vliv na nabídku a poptávku. Na hodnotě se tedy podílejí, ale nepřímo.
28.11.2017 překročila hodnota bitcoinu 10000 USD (215 000 Kč) za 1 BTC. Dva dny poté oznámila hlavní americká bitcoinová platforma Coinbase, že počet u ní otevřených účtů překročil počet 13,3 milionu. To je více než má přední americký brokerský dům Charles Schwab.
Hodnota bitcoinu v historii
Kurz bitcoinu se občas vyznačuje vysokou volatilitou, tedy prudkým kolísáním ceny v krátkém časovém úseku. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska však vykazuje neustálý nárůst.
Bitcoin začínal jako čistě akademický projekt, kdy ho používali především odborníci a zájemci o technologii samotnou. Technologie však zaujala natolik, že hodnota bitcoinu po dlouhou dobu stoupala. To přivedlo i zájemce, kteří investují čistě ze spekulativních důvodů. Hodnota bitcoinu tak zažila za svoji krátkou existenci prudký růst, vrchol investiční bubliny i částečný pád.
Obchodování s bitcoinem je možné rozdělit do tří období. V období do června roku 2013 se bitcoinem zabývali téměř výhradně IT specialisté. V roce 2013 si situace v kryptoměnách ve větším měřítku všimli profesionální investoři, do svých platforem zařadili bitcoin obchodníci s deriváty. V průběhu roku 2017 se k obchodování s bitcoinem přidala i širší veřejnost.
Vzrůst a pád hodnoty bitcoinu byl dán různými podněty. V období do roku 2013 souvisela cena bitcoinu více s dostupností technologií a vytěženým množstvím kryptoměny. V období od roku 2013 do roku 2017 byla důležitá vzrůstající akceptace bitcoinu obchodníky, zprávy o regulaci, případně zákazech kryptoměn a podvodech nebo krachu bitcoinových burz. Projevily se také nepopulární kroky tradičních bank (např. zdaňování bankovních vkladů na Kypru). V roce 2017 má podstatný vliv důvěra v další růst a přísun nových kupujících, bitcoinové platformy také hlásí značný nárůst počtu nově otevřených obchodních účtů v řádu jednotek procent za den.
Z 24.5.2017 na 25.5.2017 stoupla cena o 500 dolarů (+22 p. b.). V průběhu 2 měsíců do konce listopadu 2017 vzrostla cena bitcoinu o 150 % až na 10 000 USD a do konce roku 2017 na téměř 20 000 USD. Tento stav je přirovnáván k tulipánové horečce. Danou tezi ještě podporuje následný prudký propad kurzu bitcoinu o více než polovinu, k němuž došlo během ledna a února 2018. Některé hedgeové fondy, například Silver 8 Capital, chtěly situace náhlého cenového poklesu kryptoměn využít a nalákat nové investory s tím, že jejich hodnota opět brzy poroste.
Cenové špičky na bitcoinu
V průběhu obchodování s bitcoinem se objevily tzv. cenové bubliny, kdy cena bitcoinu prudce rostla na několikanásobek v období týdnů až měsíců, s následnou korekcí. Bitcoin má však dlouhodobě tendenci ke stabilizaci – každá nová vzestupná fáze má nižší násobek změny, než fáze předchozí, zároveň se také zmenšuje relativní pokles po vzestupné fázi.
| Období / datum | Kurz před | Max | Kurz po | Max/Před | Po/Před | Max/Po |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 8. 6. 2011 | 0,90 | 31,91 | 7,81 | 35,3× | 8,6× | −4,1× |
| 9. 4. 2013 | 14,13 | 266,00 | 89,25 | 18,8× | 6,3× | −3,0× |
| 30. 11. 2013 | 121,17 | 1 165,89 | 624,89 | 9,6× | 5,2× | −1,9× |
| (11. 12. 2017) | 4 087,56 | 17 382,64 | ? | 4,3× | ? | ? |
Největší trh s bitcoiny je v amerických dolarech, následující tabulka proto ukazuje, kolik dolarů kdy stál jeden bitcoin:
| Období / datum | Cena za 1 BTC | Poznámky | |
|---|---|---|---|
| leden 2009 – leden 2010 | prakticky nulová | žádný trh neexistoval, účastníky byli převážně nadšenci do kryptografie, kteří si bitcoiny posílali za zanedbatelné nebo žádné částky | |
| únor 2010 – květen 2010 | méně než 0,01 $ | uživatel „laszlo“ uskutečnil první transakci – koupil dvě pizzy za 10.000 BTC (později také nazýváno jako $10 Million pizza)Uživatel „SmokeTooMuch“ dražil 10.000 BTC za 50 $ (celkově). Kupec se nenašel | |
| červen 2010 | 0,08 $ | za 5 dní cena vzrostla 10násobně z 0,008 na 0,08 $ / BTC | |
| únor 2011 | 1 $ | Bitcoin dosáhl parity s americkým dolarem. | |
| 8. června 2011 | 31 $ | vrchol bitcoinové bubliny, od této chvíle začal kurz poprvé klesat | |
| prosinec 2011 | 2 $ | po několika měsících lokální minimum | |
| prosinec 2012 | 13 $ | postupně mírně stoupající | |
| 11. dubna 2013 | 266 $ | vrchol cenové rally, kdy měsíc před tím cena každý den posilovala o 5–10 %. Po dosažení vrcholu se cena postupně propadla k 50 $. Poté zase začala stoupat | |
| květen 2013 | 130 $ | relativně stabilní, opět mírně stoupající | |
| červen 2013 | 100 $ | v červnu klesající až k 70 US$, v červenci stoupající k 110 US$ | |
| listopad 2013 | 350 $ | v první listopadové dekádě prudký nárůst, cena poprvé překročila 350 US$ | |
| konec listopadu 2013 | 1000 $ | 27.11.2013 překročena cena 1000 US$ na burze mtgox. | |
| 30. června 2014 | 585 $ | Nadace Wikimedia začala přijímat bitcoiny jako platební metodu pro příspěvek na její chod | |
| říjen 2014 - květen 2016 | 200 $ až 500 $ | Období (na bitcoin) nízké volatility a relativně stabilního kurzu. (S několika málo výjimkami, např. 14.1. a 15.1., kdy kurz poklesl pod 200 US$.) | |
| 6. listopadu 2014 | 370 $ | Dopadeno největší bitcoinové černé tržiště Silk Road 2.0 | |
| 14. ledna 2015 | 152 $ | Bitcoin se dotknul pomyslného dna. Ke kterému klesal od začátku roku 2014 | |
| 27. května 2016 | 453 $ | Začíná spekulace na halving který přišel 9.7.2016 | |
| 9. července 2016 | 648 $ | Bitcoin halving. Nové bitcoiny se nově vytvářejí po 12,5 BTC | |
| 21. listopad
2016 |
738 $ | Byla představena nová verze bitcoinu 0.13.1 | |
| 2. ledna 2017 | 1 022 $ | Nejvyšší hodnota bitcoinu od roku 2013, pár dní poté se cena propadla o několik procent. (11. 1. 2017 - 755 US$) | |
| 2. března 2017 | 1 238 $ | Hodnota bitcoinu překročila cenu unce zlata a stala se nejvyšší cenou od ledna 2017. | |
| 2. května 2017 | 1 422 $ | Hodnota bitcoinu překročila 1400 US$. | |
| 3. května 2017 | 1 518 $ | Hodnota bitcoinu překročila 1500 US$. | |
| 9. květen 2017 | 1 760 $ | Hodnota bitcoinu překročila 1700 US$.(11. 5. 2017 - 1880 US$ , 13. 5. 2017 - 1600 US$) | |
| 19. květen 2017 | 1 951 $ | Hodnota bitcoinu překročila 1900 US$. | |
| 20. květen 2017 | 2 000 $ | Hodnota bitcoinu překročila 2000 US$. | |
| 25. květen 2017 | 2 700 $ | Hodnota bitcoinu překročila 2700 US$. (27. 5. 2017 kurz 1750 US$) | |
| 12. červen 2017 | 2 980 $ | Bitcoin se na burze prodává za více než 2900 US$. | |
| 15. červen 2017 | 2 200 $ | Dočasný pokles ceny bitcoinu. (Začátkem posledního červnového týdne opět kolem 2500US$.) | |
| 5. srpen 2017 | 3 000 $ | Bitcoin po období poklesu, zejména kvůli nejistotě ohledně jeho možného a nakonec i skutečného rozdělení k němuž došlo 1. srpna 2017, začal opět posilovat. | |
| 7. srpen 2017 | 3 398 $ | Dva dny po prolomení dlouho očekávané hranice 3000 US$ dosáhl bitcoin nového vrcholu. | |
| 13. srpen 2017 | 4 225 $ | Hnán poptávkou z Japonska, bitcoin dosáhl dalšího rekordu. | |
| 29. srpen 2017 | 4 650 $ | Bitcoin dosáhl nového rekordu, mimo jiné i poté, co severokorejská raketa přeletěla území Japonska. | |
| 12. říjen 2017 | 5 372 $ | Bitcoin poprvé překonal hranici 5000 US$. | |
| 20. říjen 2017 | 6 000 $ | Bitcoin poprvé překonal hranici 6000 US$. | |
| 2. listopad 2017 | 7 000 $ | Bitcoin poprvé překonal hranici 7000 US$. | |
| 19. listopad 2017 | 8 195 $ | Bitcoin poprvé překonal hranici 8000 US$. | |
| 26. listopad 2017 | 9 468 $ | Bitcoin poprvé překonal hranici 9000 US$. | |
| 29. listopad 2017 | 10 743 $ | Bitcoin poprvé překonal hranici 10 000 US$.Na některých regionálních trzích dosahoval i vyšších cen – v Jižní Koreji přes 11 000 US$, v Zimbabwe přes 17 000 US$. | |
| 29. listopad 2017 | 11 217 $ | Bitcoin poprvé překonal hranici 11 000 US$. | |
| 7. prosinec 2017 | 14 047 $ | Bitcoin poprvé překonal hranici 14 000 US$. Poté následovala korekce na 13 500 US$. | |
| 11. prosinec 2017 | 18 700 $ | Po spuštění obchodování s prvními futures na Bitcoin cena poprvé překročila 18 000 US$. | |
| 26. prosinec 2017 | 15 800 $ | Vánoční velké výprodeje po začátku obchodování s futures, cena prošla korekcí až na 13 600 US$ a poté se vyšplhala zpět na 15 800 US$ | |
| 2. únor 2018 | 8 063 $ | Další rapidní propad ceny. Předcházely mu zprávy o regulaci bitcoinu v Indii, zákaz reklam na kryptoměny na Facebooku a předvolání představitelů burzy Bitfinex americkými úřady kvůli chybějícímu auditu jejího tokenu tether, který má být navázán na dolar v poměru 1:1. | |
| 5. únor 2018 | 6 891 $ | Zanedlouho se kurz bitcoinu propadl i pod hranici 7 tisíc dolarů. | |
| 15. února | 9 870 $ | Volatilitu kurzu bitcoinu ovšem ještě podtrhují další dny. Cena bitcoinu začala šplhat až pod hranici deseti tisíc dolarů. |
Investování do bitcoinu
Bitcoin se v mnohem větší míře než pro placení používá díky rychlému růstu jako investice pro zhodnocení. Před investicemi do bitcoinu ale varovala Deutsche Bank.Podle hlavního investičního stratéga banky Ulricha Stephana měna není regulovaná a prochází nadměrnými výkyvy.Na ty upozorňuje potenciální investory například také ekonom a spolumajitel investičního fondu Quant Aleš Michl. Ten ale současně dodává, že kryptoměny své místo v portfoliu mají kvůli jeho diverzifikaci.
Náklady na fungování bitcoinu
Součástí nákladů na fungování bitcoinu je spotřeba elektrické energie na těžení nových bitcoinů. Dolování bitcoinu v roce 2017 spotřebovalo více elektrické energie než jaká byla spotřeba 20 evropských zemí.Při celosvětovém porovnání v roce 2017 byla spotřeba energie na dolování bitcoinu větší, než spotřeba elektrické energie ve 159 zemích.Mezi země, u kterých při porovnání jejich celkové spotřeby elektrické energie a celkového objemu elektrické energie spotřebovaného na těžení bitcoinu je spotřeba energie na dolování bitcoinu vyšší, patřilo Irsko, Chorvatsko, Srbsko, Slovensko a Island.
Na začátku listopadu 2017 podle odhadů bitcoin spotřeboval 25,76 TWh elektřiny za rok.Kdyby byl bitcoin zemí, podle v té době aktuálního žebříčku spotřeby energie by umístil na 68. místě, těsně za Ománem.Energie spotřebovaná na těžbu bitcoinu by tak pokryla asi 36 % elektrické energie spotřebované v roce 2016 v Česku.Zastánci bitcoinu ale argumentují, že energetická náročnost má smysl sama o sobě, neboť brání snahám manipulovat s údaji v blockchainu. Taková operace by byla příliš finančně nákladná. Ve srovnání s energetickou náročností současného finančního sektoru, kam by se počítaly i náklady na provoz centrál bank či tisk a rozvoz bankovek, navíc údajně stále nejde o tak vysoká čísla, říká například popularizátor bitcoinu Andreas Antonopoulos.
Směnárny a využití měny
Bitcoiny lze získat (nebo prodat) třemi hlavními způsoby:
- Použití specializovaných směnáren na bázi burzy:
- mezi největší světové burzy bitcoinů patří OKCoin a Bitfinex, často využívané jsou také např. Bitstamp.net, Coinmate.io, BTC-e.com.
- Bitcoinové směnárny
- E-shop s kryptoměnami
- Přímá směna s některým uživatelem, který je ochotný Bitcoiny prodat/koupit.
- LocalBitcoins.com (pro osobní setkání i online převod) nebo na fóru Bitcash.cz.
- Těžba bitcoinů
- ať už sám, nebo v některém z uskupení (tzv. poolu). Výkonný hardware, na kterém se těžba provozuje, má poměrně velkou spotřebu (dříve procesory a grafické karty, v současnosti speciální programovatelné obvody).
Využití měny je zatím poměrně malé, patrně kvůli příliš proměnlivému kurzu a nejistým legislativním otázkám obchodníků.
V roce 2014 začala sponzorské dary v bitcoinech přijímat Apache Software Foundation i Nadace Wikimedia.
V květnu 2017 začal bitcoin přijímat internetový obchod Alza.cz, který do budoucna plánuje i podporu jiných kryptoměn.Prvním z podporovaných altcoinů se stal v únoru 2018 litecoin.
Podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla bitcoin jakožto deflační měna pro běžný platební nevhodný a velké výkyvy v jeho ceně brání lidem, aby si jej masově osvojili pro nákupy.
Software pro bitcoin (klienti)
 |
|
 |
|
| Vývojář | Satoshi Nakamoto |
|---|---|
| První vydání | 3. ledna 2009 |
| Aktuální verze | 0.11.2 (13. listopad 2015) |
| Operační systém | multiplatformní |
| Vyvíjeno v | C++ |
| Typ softwaru | elektronické peníze |
| Licence | MIT |
| Web | www.bitcoin.org |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oficiálním klientem je Bitcoin-Qt. To je jediný „úplný“ klient (fungující i jako serverová část), který však obsahuje kompletní databázi transakcí (blockchain). Z důvodu své náročnosti bývá označován za nevhodný pro koncového uživatele.
Další kategorií jsou tzv. tencí klienti (Electrum, MultiBit), kteří fungují jako interface k jinému serveru. To ale nijak nesnižuje jejich bezpečnost; soukromé klíče má uživatel pouze na svém počítači a nikdy se nikam neposílají.Server může být jakýkoli uzel bitcoinu, není vázán na uzel od autora software.
Pro pokročilé uživatele a vývojáře je určen klient Armory, který běží nad Bitcoin-Qt a umožňuje mnohem bohatší správu.
Pro mobilní telefon existují aplikace jako BitcoinSpinner nebo Bitcoin Wallet. Při posílání adres se často používají QR kódy.
Regulace
V roce 2013 Německo bitcoin uznalo jako oficiální virtuální měnu, zisky z transakcí se daní standardní sazbou daně z příjmu fyzické osoby. Nedaněné zisky lze realizovat pouze držením bitcoinu déle než 1 kalendářní rok. Zdaněny jsou také transakce mezi bitcoinem a altcoiny, kdy se hodnota transakce převádí na aktuální kurz v euru. Zdaněna je i těžba bitcoinů, kdy těžař je oprávněn odečíst veškeré náklady na těžbu bitcoinu, jako jsou nákup zařízení či spotřeba elektrické energie.
V prosinci 2013 Čínská lidová banka zakázala finančním institucím používat bitcoin, zatímco jeho používání veřejností povolila.
V září 2015 americká Komise pro komoditní obchody (Commodity Futures Trading Commission, CFTC) oficiálně označila bitcoin za komoditu.To také znamená, že se provozovatelé bitcoinových burz musejí registrovat a provozovat své obchody pod dohledem. Austrálie již dříve prohlásila, že bitcoin je nehmotným aktivem, čímž ho učinila zdanitelným.
Odborníci časem očekávají regulaci ze strany dalších států a bank.Obavy z přísnějšího postupu států vůči kryptoměnám přispěly začátkem roku 2018 k propadu hodnoty bitcoinu a dalších digitálních měn až o polovinu.
Na začátku roku 2017 některé banky v České republice blokovaly platby pro bitcoinové směnárny.
Vývoj a rizika kryptoměn sleduje rovněž Evropská centrální banka. Její šéf Mario Draghi ale začátkem roku 2018 uvedl, že regulace bitcoinu není záležitostí této instituce.
Rizika
Kvalitní šifrování zajišťuje to, že celá bitcoinová síť je technologicky vyspělá a platby probíhají bez závažných komplikací. Kryptografie bitcoinu nebyla dosud prolomena, ovšem i tak jsou zde určitá rizika. Celá síť je totiž online a proto je teoreticky náchylná k útokům hackerů. Dalším rizikem je možná duplikace bitcoinu jakožto digitálního media. Jde o to, že uživatel může zaplatit dvakrát stejným bitcoinem ("double spending"). Hrozí, že pokud proces ověření plateb proběhne ve stejný moment, obě transakce se stanou validní. Další možnou hrozbou pro bitcoin jsou tzv.kvantové počítače.
Kontroverze
Bitcoin přináší poměrně velké množství nových přístupů, které vzbuzují diskuse a otázky nad budoucností měny. Častá tvrzení jsou:
- zabudovaná deflace měny: kvůli omezenému množství peněz bude docházet k trvalé deflaci, avšak mnoho ekonomů zastává přínos spíše inflace. Oponenty jsou zastánci deflační ekonomiky
- krytí měny: hodnota měny je pouze spekulativní, samotná měna není ničím kryta. Častým protinázorem je poukázání na fakt, že současné fiat měny taktéž nejsou ničím kryté.
- zneužitelnost pro trestnou činnost: měna je kvůli náročné vystopovatelnosti a nemožnosti kontroly vhodná k trestné činnosti.Ke stejnému účelu však lze zneužít i běžnou hotovost, neboť ta je také relativně anonymní. Ale také velké množství komodit.
- neúplná anonymita: neexistuje opravdu spolehlivé zakrytí toho, jaké peníze odkud přišly
- nutnost generování adres: neexistuje žádná obdoba „variabilního symbolu“ ani zprávy připojené k platbě. Pro každou platbu – má-li být identifikovatelná – je nutné vytvořit další adresu. To je také nutný požadavek pro zachování anonymity
- český směnárenský server Bitcash.cz hacknut, majitelům zmizely bitcoiny za několik milionů korun.
- někteří považují bitcoin za pyramidové schéma.
- Příliš velká spotřeba energie za transakci jednoho jediného bitcoinu se může spotřebovat cca 200 kWh (asi tolik, jako roční spotřeba velkého mrazáku v domácnosti).
- Kritika zaznívá i směrem k rozvrstvení bohatství v rámci bitcoinové komunity. Necelých 20 tisíc vlastníků údajně drží 60 procent digitálních mincí.